V Praze 27. července 2021 – V důsledku celkové aktuální situace panují mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Obavy ze zhoršení dostupnosti zdravotní péče vyjádřilo 78 % (67 % v roce 2020) ředitelů českých nemocnic a 90 % (72 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic. O zhoršení kvality zdravotní péče se v roce 2021 obává 72 % (61 % v roce 2020) českých a 82 % (66 % v roce 2020) slovenských představitelů nemocnic. 97 % ředitelů českých nemocnic v roce 2021 považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní. Na Slovensku došlo k poklesu pozitivního vnímání kvality systému zdravotní péče, kdy 49 % (67 % v roce 2020) ředitelů slovenských nemocnic považuje tuzemský systém zdravotní péče v celoevropském srovnání za kvalitní.
V českých nemocnicích došlo k mírnému nárůstu nedostatku lékařů (74 %) a sester (85 %). Z průzkumu také vyplynulo, že by bylo dle ředitelů českých (62 %) a slovenských (44 %) nemocnic vhodné zvýšit kompetence zdravotních sester jako jeden z kroků ke zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče.
Přesčasovou práci lékařů a sester vnímají ředitelé v Česku a na Slovensku jako problém ve svých nemocnicích. V průměru pro obě skupiny se jedná o 60 % ředitelů v Česku a 64 % ředitelů na Slovensku.
Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA – ministr, Ministerstvo zdravotnictví České republiky; poslanec, Parlament České republiky: „Uvědomuji si, že lékaři stárnou, a je zapotřebí tento fakt přijmout a pracovat s ním. S resortem školství jsme proto v minulých letech spustili akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů působících na lékařských fakultách. V letech 2019 – 2029 tak do českých lékařských fakult poputuje téměř 7 miliard korun. To jim umožní zvýšit kapacity minimálně o 15 % a zaslouženě zvýšit platy učitelům. Zdravotnictví musí být prestižním pracovním prostředím. A to i pro nezdravotnický personál. Realizovali jsme proto kampaň „Studuj zdrávku“, která měla za cíl motivovat mladé ke studiu na zdravotnických školách a k práci ve zdravotnictví.
V porovnání s předešlými ročníky průzkumu i nadále ředitelé nemocnic vidí rezervy v komunikaci. Jednou z mých priorit je tento problém změnit pomocí elektronické komunikace mezi pacientem a lékařem a lékaři navzájem. A i když nás zbrzdil covid, myslím, že jsme tomu velice blízko. Zákon o elektronizaci zdravotnictví je nyní v legislativním procesu. Jeho schválením se otevírá možnost legislativně podložené cesty k masivní elektronizaci agend zdravotnictví. Jedná se o cestu, která tady měla být již před mnoha lety.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)
Jako neodmyslitelná součást zabezpečení dostatečného množství personálu v nemocnicích se projevila spolupráce s lékařskými fakultami (82 % ředitelů českých nemocnic, 79 % ředitelů slovenských nemocnic) a zdravotnickými školami (93 % ředitelů českých nemocnic, 85 % ředitelů slovenských nemocnic), kdy je 80 % ředitelů českých nemocnic a 72 % ředitelů slovenských nemocnic spokojeno s prací mediků ve svých nemocnicích.
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA – rektor, Univerzita Karlova: „I přes obavy ze zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče věřím, že se ředitelům podaří najít řešení, aby se tyto obavy nenaplnily. Ukázalo se také, že spolupráce s lékařskými fakultami a zdravotnickými školami je neodmyslitelnou součástí zabezpečení dostatečného množství personálu a v drtivé většině jsou ředitelé nemocnic také spokojeni s prací mediků. Vítám také podnětné návrhy na změny ve výuce budoucích lékařů, které zajisté nezůstanou bez povšimnutí.“ (Pokračování a další komentáře odborníků naleznete ZDE)
Změnu oborového zaměření ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních by uvítalo 28 % ředitelů českých nemocnic a 36 % ředitelů slovenských nemocnic.
Ředitelé nemocnic v Česku plánují významné investice oproti předešlému roku do stavby / rekonstrukce budov, IT technologií a infrastruktury. Ředitelé nemocnic na Slovensku plánují oproti předešlému roku taktéž významné investice do IT technologií a infrastruktury a také do nákupu nových přístrojů / vybavení.
Zkouška ohněm pro dostupnost a kvalitu zdravotní péče a také pro celý personál nemocnic byla pandemie onemocnění COVID-19. 46 % ředitelů nemocnic v Česku i na Slovensku předpokládá, že v horizontu 1 roku je reálné dohnat výkony, které musely být odloženy v důsledku pandemie (v průměru 30 % ředitelů v obou zemích si myslí, že se bude jednat o horizont delší než 1 rok). V otázce kapacity nemocnic uvedlo shodně 72 % dotazovaných ředitelů českých a slovenských nemocnic, že je schopno vyčlenit až 50 % své lůžkové kapacity pro pacienty s onemocněním COVID-19.
(Kompletní seznam pozitivních změn, rezerv a nových systémových opatření naleznete ZDE)
Tyto závěry vyplynuly z výsledků 13. ročníku mezinárodního průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice „Barometr zdravotnictví 2021“ organizace HealthCare Institute o.p.s., který proběhl během měsíce března a dubna roku 2021. V rámci tohoto průzkumu byli osloveni ředitelé 150 nemocnic s akutními lůžky v České republice a 103 nemocnic na Slovensku. Celkově odpovědělo 61 ředitelů českých fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic a 39 ředitelů slovenských nemocnic všech těchto forem. Cílem mezinárodního průzkumu bylo vyváženě a objektivně identifikovat aktuální problémy, s nimiž se vedení nemocnic musí potýkat, a také náměty na jejich případné řešení v otázkách, které směřovaly k vnímání stávající situace v následujících oblastech:
Komentáře odborníků v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>
Detailní výsledky v PDF formátu můžete stáhnout ZDE =>
JAK HODNOTILI ŘEDITELÉ NEMOCNIC ČESKÉ A SLOVENSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 2020? VÝSLEDKY NALEZNETE ZDE =>
Zdroj: http://www.hc-institute.org/cz/projekty/barometr/barometr-zdravotnictvi-2021.html
Foto: pexels.com
